Skip directly to content

Popis nemoci

Epilepsie je nemocí starou jako lidstvo samé. Popisuje ji už Hippokrates. Název pochází z řeckého slova „epilambein“, což znamená zachvátit, padnout.

Stručná charakteristika nemoci

Epileptické záchvaty

Činnost mozkových buněk (neuronů), tedy přenos vzruchů, se odehrává na úrovni drobných změn elektrického napětí.

Epileptické záchvaty jsou projevem přechodné poruchy činnosti neuronů. Jejich zvýšená dráždivost vede ke vzniku abnormálně intenzivních výbojů. Pokud intenzita těchto výbojů překročí určitý práh, rozvinou se klinické příznaky epileptického záchvatu. Tyto příznaky jsou velmi pestré a mohou zahrnovat:

Změnu vědomí

Hybné projevy, jako například záškuby nebo propínání končetin, stočení hlavy, trupu nebo očí, pád, nebo i složitější stereotypy neúčelného jednání
Neobvyklé smyslové vjemy - zrakové, čichové, sluchové, brnění končetin a podobně. Změny v oblasti vegetativního systému, jako třeba zrudnutí nebo pocení.

Zmíněné příznaky se během záchvatu mohou objevit samostatně nebo v různých kombinacích.

V zásadě rozlišujeme dva typy epileptických záchvatů

  • Záchvaty vyprovokované (příležitostné), které mají bezprostřední a známou příčinu, jako například horečku, úraz hlavy, otravu, zánět nervového systému.

  • Záchvaty spontánně se opakující
    Ve druhém případě, tedy pokud se záchvaty opakují samovolně, bez zřejmého provokačního faktoru, hovoříme o epilepsii.

Výskyt epilepsie v ČR a ve světě

Epilepsie a epileptické záchvaty patří k vůbec nejčastějším neurologickým poruchám. Mohou se projevit v kterémkoliv věku. Pravděpodobnost, že někdo ve svém životě prodělá epileptický záchvat se pohybuje kolem 9% a že onemocní epilepsií kolem 3%. Protože se ale řada epilepsií vyhojí, celkový výskyt této nemoci se na celém světě pohybuje mezi 5-8 jedinci na 1000 obyvatel.