Léčba

Jaké jsou možnosti léčby plicní hypertenze?

Léčba plicní hypertenze je nejúspěšnější, jestliže se podaří identifikovat a odstranit její příčinu ještě před trvalým (ireverzibilním) poškození plicního cévního řečiště.

U nemocných, u kterých odstranění vyvolávající příčiny není možné nebo u kterých je příčina neznámá, např. u idiopatické plicní arteriální hypertenze, je terapie zaměřena na snížení tlaků v plicním cévním řečišti a tím zlepšení srdečního oběhu.

1) Standardní léčba idiopatické plicní hypertenze

Tato léčba je účinná pouze u malého počtu nemocných (méně než 10 % pacientů) s idiopatickou plicní arteriální hypertenzí. Podávají se tzv. blokátory vápníkových kanálů. Jsou doporučeny léky na ředění krve vzhledem k vyššímu riziku tvoření krevních sraženin v plicních cévách. Při otocích dolních končetin se podávají léky na odvodnění (diuretika). V pokročilých stádiích onemocnění, kde selhává léčba, je možná transplantace srdce a plic. Výsledky tohoto náročného postupu však nejsou povzbuzující.

Jak je patrné, tato terapie má omezené možnosti, a je tedy převážně léčbu obtíží (symptomatická léčba). Další osud nemocných je velmi nepříznivý. Průměrná délka života od rozpoznání idiopatické plicní arteriální hypertenze činí 2-3 roky. Z tohoto vyplývá nutnost hledání dalších léčebných postupů.

2) Moderní léčba

Díky novým poznatkům o vývoji onemocnění idiopatické plicní arteriální hypertenze dochází v posledních letech k rozšíření léčebných možností. Cílem léčby je zasáhnout do tří základních vývojových mechanismů uplatňujících se při vzniku a rozvoji plicní hypertenze -zúžení cév (vazokonstrikce), zbytnění cévní stěny (proliferace), zvýšené srážení krve (prokoagulační stav), a tak ovlivnit obtíže a osud nemocných.