Skip directly to content

Projevy nedostatku růstového hormonu v dospělosti

Nedostatek růstového hormonu u dospělých může mít velmi rozdílné projevy u jednotlivých pacientů od plně vyjádřených až po zcela diskrétní. Mnoho příznaků nedostatku růstového hormonu v dospělosti může být jen mírně vyjádřených a pacient ani ošetřující lékař nemusí zprvu přisoudit určité problémy nemocného této příčině. Někdy teprve pomyšlení na tento možný původ potíží a zavedení substituce (náhrady) růstovým hormonem vede ke zlepšení celkového stavu pacienta. Některé níže popisované změny při nedostatku růstového hormonu jsou zachytitelné jen laboratorními metodami nebo pomocí vyšetření speciálními přístroji a pacient je nemusí sám vnímat. Vždy je nutné u pacientů s nedostatkem i dalších hormonů podvěsku mozkového zkontrolovat, zda náhrada těchto hormonů je optimálně nastavena, aby obtíže pacienta nebyly nesprávně přisuzovány jen nedostatku růstového hormonu.

1. Změny tělesného složení, muskuloskeletární soustavy a kardiovaskulární funkce

K typickým projevům nedostatku růstového hormonu patří změny tělesného složení. Ubývá svalové hmoty a síly a zvyšuje se podíl tukové tkáně v organismu. Tuk se ukládá zejména na břiše a v okolí vnitřních orgánů. To se projeví zvýšením poměru obvod pasu/boků. Nejde jen o změnu kosmetickou, ale je známo, že vyšší ukládání tuku na břiše patří k rizikovým faktorům cukrovky a aterosklerotického postižení tepen. Vzestup tukové hmoty proti zdravým osobám činí v průměru asi 6-8 kg.

Osoby s nedostatkem růstového hormonu mají naopak snížený podíl svalové hmoty, v průměru o 4-6 kg v provnání s běžnou populace. Pozorujeme u nich snížení tělesné výkonnosti, zejména při zátěži. Nedostatek růstového hormonu vede i k úbytku pevnosti kostí ke zvýšení rizika zlomenin. Při podrobném vyšetření srdce je zjišťována snížená srdeční výkonnost a změny ve funkci cév. Pokud začneme podávat růstový hormon, tyto příznaky se zlepší.

Růstový hormon podporuje tvorbu svalové tkáně a naopak podporuje odbourání tkáně tukové, což je důvodem k již uvedeným změnám tělesného složení. V průběhu lidského života dochází od 40 roku života k poklesu sekrece růstového hormonu až o 14 % za každých 10 let a v 65 letech je spontánní sekrece růstového hormonu snížena na 50-70 % hodnot mladých dospělých osob (hovoří se o “somatopauze”).

2. Rizikové faktory ICHS (ischemické choroby srdeční)

U pacientů s nedostatkem růstového hormonu jsou prokazovány změny, které urychlují rozvoj kornatění stěny cév – zvýšení podílu tuků v krvi, zvýšení krevního tlaku, snížená pružnost cév, změny krevní srážlivosti. Byl prokázán zvýšený výskyt aterosklerotických změn (sklerotických plátů) na tepnách.

Osoby s GHD mají zvýšené riziko úmrtí na srdečně-cévní choroby, které pramení z nepříznivého metabolismu tuků v důsledku snížené hladiny růstového hormonu. Nedostatek růstového hormonu vede k nepříznivým změnám ve spektru lipidů přítomných v krvi, ke zvýšení celkového a LDL cholesterolu. Poruchu metabolismu a složení tuků lze u osob s GHD vrátit do normálu podáváním růstového hormonu.

3. Další metabolické změny

Nedostatek růstového hormonu ovlivňuje přeměnu hormonů štítné žlázy, snižuje látkovou přeměnu a tvorbu a vylučování tepla z organismu.

4. Kvalita života, změny mozkových funkcí a psychiky

K nejvýznamnějším změnám pro pacienta ovlivňujícím každodenní život patří zřejmě změna psychiky. Při porovnání psychologických testů se zdravou populací si stěžují pacienti s nedostatkem růstového hormonu častěji na sníženou energii a vitalitu, sníženou schopnost soustředění a zhoršení paměti, emoční labilitu a vyšší depresivitu. Častěji je zde menší spokojenost se svým životem a méně častý pocit životní pohody. Pacienti bývají též více uzavřeni do sebe, hůře navazují kontakty s ostatními lidmi a straní se kolektivu. Tyto příznaky stejně jako i ostatní se nemusí vyskytovat u všech jedinců s nedostatkem růstového hormonu. Obecně můžeme konstatovat, že snížení kvality života osob s GHD je jistě individuální, ale v některých případech závažné.

5. Změna kvality kostí

Nedostatek růstového hormonu vede ke snižování kostní hmoty. Především u osob s počátkem onemocnění již v dětství bývá v dospělosti zaznamenána osteoporóza (řídnutí kostí) a zvýšené riziko zlomenin. Důvodem je nedostatečná výstavba kostní hmoty, tzv. “peak bone mass”. Tento stav lze pozitivně ovlivnit substituční terapií růstovým hormonem, ale celý proces trvá v tomto případě několik let. V průběhu prvního roku léčby dochází k rozvoji remodelačního prostoru kosti a teprve od jednoho roku léčby můžeme pozorovat nárůst kostní hmoty.

6. Změny renálních funkcí

Růstový hormon má podporuje odplavování sodíku a vody z těla a osoby s GHD jsou typické trvalou mírnou dehydratací (nedostatkem vody v organismu). Objevuje se u nich snížená potivost a nesnášenlivost chladu. Změny v zásobě vody spolu se změnami vlastností kolagenu vedou ke změnám kvality kůže. Tyto změny jsou při léčbě růstovým hormonem vratné.