Skip directly to content

Popis nemoci

V různých obdobích vývoje lidského těla jsou projevy působení růstového hormonu různě nápadné. Jako první si vědci uvědomili význam tohoto hormonu při regulaci růstu, jak vyplývá již z jeho názvu. Již před 100 lety byla tkáň podvěsku mozkového označena jako orgán důležitý pro růst jedince. Jde o nejnápadnější projev účinku růstového hormonu, který ovlivňuje celý tělesný vývoj organismu a ve svých důsledcích má klíčový význam i pro rozvoj psychiky a sociální vývoj jedince. Po ukončení růstu organismu – uzavření růstových štěrbin pod vlivem pohlavních hormonů – již další růst není možný. Působení růstového hormonu na látkovou přeměnu organismu trvá i v dospělosti. Tvorba růstového hormonu je nejvyšší v období puberty a s věkem klesá. V průběhu dne se nejvíce růstového hormonu uvolňuje v noci ve spánku.

Mnoho lidí, kteří trpěli nedostatkem růstového hormonu (GHD) v dětství, může stejným syndromem trpět i v dospělosti a tudíž musejí v léčbě růstovým hormonem pokračovat. Nedostatek růstového hormonu může vzniknout i v dospělosti, nejčastější příčinou je nádor na podvěsku mozkovém. Poškození podvěsku může vyplývat jednak z nádoru samotného, jednak může být následkem operace, při níž je nádor odstraněn. Mezi další příčiny vzniku GHD u dospělých patří poškození podvěsku způsobené infekcí, onemocněním krevního oběhu či ozařováním nádorů hlavy a krku. Odhaduje se, že nedostatek růstového hormonu v dospělosti postihuje přibližně 100 – 175 jedinců na 1 milion obyvatel.