Skip directly to content

Léčba růstovým hormonem v dospělosti

V jednotlivých obdobích vývoje lidského těla jsou projevy působení růstového hormonu různě nápadné. Jako první si vědci uvědomili význam tohoto hormonu při regulaci růstu, jak vyplývá již z jeho názvu. Již před 100 lety byla tkáň podvěsku mozkového označena jako orgán důležitý pro růst jedince. Jde o nejnápadnější projev účinku růstového hormonu, který ovlivňuje celý tělesný vývoj organismu a ve svých důsledcích má klíčový význam i pro rozvoj psychiky a sociální vývoj jedince. Po ukončení růstu organismu – uzavření růstových štěrbin pod vlivem pohlavních hormonů – již další růst není možný. Působení růstového hormonu na látkovou přeměnu organismu trvá i v dospělosti. Tvorba růstového hormonu je nejvyšší v období puberty a s věkem klesá. V průběhu dne se nejvíce růstového hormonu uvolňuje v noci ve spánku.

Mnoho lidí, kteří trpěli nedostatkem růstového hormonu (GHD) v dětství, může stejným syndromem trpět i v dospělosti, a tudíž musejí v léčbě růstovým hormonem pokračovat. Nedostatek růstového hormonu může vzniknout i v dospělosti, nejčastější příčinou je nádor na podvěsku mozkovém. Poškození podvěsku může vyplývat jednak z nádoru samotného, jednak může být následkem operace, při níž je nádor odstraněn. Mezi další příčiny vzniku GHD u dospělých patří poškození podvěsku způsobené infekcí, onemocněním krevního oběhu či ozařováním nádorů hlavy a krku. Odhaduje se, že nedostatek růstového hormonu v dospělosti postihuje přibližně 100–175 jedinců na 1 milion obyvatel.

Projevy nedostatku růstového hormonu v dospělosti

Nedostatek růstového hormonu u dospělých může mít velmi rozdílné projevy u jednotlivých pacientů od plně vyjádřených až po zcela diskrétní, proto pacient ani ošetřující lékař nemusí zprvu přisoudit určité problémy nemocného této příčině. Někdy teprve pomyšlení na tento možný původ potíží a zavedení substituce (náhrady) růstovým hormonem vede ke zlepšení celkového stavu pacienta. Některé níže popisované změny při nedostatku růstového hormonu jsou zachytitelné jen laboratorními metodami nebo pomocí vyšetření speciálními přístroji a pacient je nemusí sám vnímat. Vždy je nutné u pacientů s nedostatkem i dalších hormonů podvěsku mozkového zkontrolovat, zda náhrada těchto hormonů je optimálně nastavena, aby obtíže pacienta nebyly nesprávně přisuzovány jen nedostatku růstového hormonu.

1. Změny tělesného složení, muskuloskeletální soustavy a kardiovaskulární funkce

K typickým projevům nedostatku růstového hormonu patří změny tělesného složení. Ubývá svalové hmoty a síly a zvyšuje se podíl tukové tkáně v organismu. Tuk se ukládá zejména na břiše a v okolí vnitřních orgánů. To se projeví zvýšením poměru obvodu pasu a boků. Nejde jen o změnu kosmetickou, ale je známo, že vyšší ukládání tuku na břiše patří k rizikovým faktorům cukrovky a aterosklerotického postižení tepen. Vzestup tukové hmoty proti zdravým osobám činí v průměru asi 6-8 kg.

Osoby s nedostatkem růstového hormonu mají naopak snížený podíl svalové hmoty, v průměru o 4-6 kg v porovnání s běžnou populace. Pozorujeme u nich snížení tělesné výkonnosti, zejména při zátěži. Nedostatek růstového hormonu vede i k úbytku pevnosti kostí, tudíž i ke zvýšení rizika zlomenin. Při podrobném vyšetření srdce je zjišťována snížená srdeční výkonnost a změny ve funkci cév. Pokud se začne podávat růstový hormon, tyto příznaky se zlepší.

Růstový hormon podporuje tvorbu svalové tkáně, a naopak podporuje odbourání tkáně tukové, což je důvodem k již uvedeným změnám tělesného složení. V průběhu lidského života dochází od 40. roku života k poklesu sekrece růstového hormonu až o 14 % za každých 10 let a v 65 letech je spontánní sekrece růstového hormonu snížena na 50-70 % hodnot mladých dospělých osob (hovoří se o “somatopauze”).

2. Rizikové faktory ICHS (ischemické choroby srdeční)

U pacientů s nedostatkem růstového hormonu jsou prokazovány změny, které urychlují rozvoj kornatění stěny cév – zvýšení podílu tuků v krvi, zvýšení krevního tlaku, snížená pružnost cév, změny krevní srážlivosti. Byl prokázán zvýšený výskyt aterosklerotických změn (sklerotických plátů) na tepnách.

Osoby s GHD mají zvýšené riziko úmrtí na srdečně-cévní choroby, které pramení z nepříznivého metabolismu tuků v důsledku snížené hladiny růstového hormonu. Nedostatek růstového hormonu vede k nepříznivým změnám ve spektru lipidů přítomných v krvi, ke zvýšení celkového a LDL cholesterolu. Poruchu metabolismu a složení tuků lze u osob s GHD vrátit do normálu podáváním růstového hormonu.

3. Další metabolické změny

Nedostatek růstového hormonu ovlivňuje přeměnu hormonů štítné žlázy, snižuje látkovou přeměnu a tvorbu a vylučování tepla z organismu.

4. Kvalita života, změny mozkových funkcí a psychiky

K nejvýznamnějším změnám ovlivňujících každodenní život pacienta často patří změna psychiky. Při porovnání psychologických testů se zdravou populací si stěžují pacienti s nedostatkem růstového hormonu častěji na sníženou energii a vitalitu, sníženou schopnost soustředění a zhoršení paměti, emoční labilitu a vyšší výskyt deprese. Pacienti bývají též více uzavřeni do sebe, hůře navazují kontakty s ostatními lidmi a straní se kolektivu.

5. Změna kvality kostí

Nedostatek růstového hormonu vede ke snižování kostní hmoty. Především u osob s počátkem onemocnění již v dětství bývá v dospělosti zaznamenána osteoporóza (řídnutí kostí) a zvýšené riziko zlomenin. Důvodem je nedostatečná výstavba kostní hmoty, tzv. “peak bone mass”. Tento stav lze pozitivně ovlivnit substituční terapií růstovým hormonem, ale celý proces trvá v tomto případě několik let. V průběhu prvního roku léčby dochází k rozvoji remodelačního prostoru kosti a teprve od jednoho roku léčby můžeme pozorovat nárůst kostní hmoty.

6. Změny renálních funkcí

Růstový hormon podporuje odplavování sodíku a vody z těla. Pro osoby s GHD je typická trvalá mírná dehydratace (nedostatek vody v organismu). Objevuje se u nich snížená potivost a nesnášenlivost chladu. Změny v zásobě vody spolu se změnami vlastností kolagenu vedou ke změnám kvality kůže. Tyto změny jsou při léčbě růstovým hormonem vratné.

Diagnostika

Pomocí takzvaných stimulačních testů, které nám stanoví hladinu růstového hormonu v krvi, je možné prokázat nedostatek růstového hormonu. Ke stanovení diagnózy GHD se provádí 1-2 testy. Během vyšetření na nedostatek růstového hormonu je nutno zjistit, zda není u pacienta přítomno onemocnění v oblasti mezimozek / hypotalamus - podvěsek mozkový / hypofýza.

Léčba

Při zvýšeném nedostatku růstového hormonu je pacient odeslán do centra pro léčbu růstovým hormonem. Zde je pak růstový hormon pacientovi předepsán.

Více informací na www.rustovyhormon.cz