Skip directly to content

Děti s chronickou ledvinovou nedostatečností

Zásadním projevem tohoto onemocnění je snížená schopnost ledvin vylučovat moč. V důsledku této poruchy ledvin pak dochází ke hromadění odpadních látek v organismu dítěte a k opožďování růstu dítěte. Chronické selhání ledvin je souborem poruch projevujících se zřetelně ve vývoji dítěte, v jeho laboratorních nálezech a v jeho látkové výměně. V pokročilejších stádiích tohoto onemocnění je nutná dialýza (krevní nebo přes pobřišnici) či transplantace ledviny.

Příčiny nemoci

Co způsobuje chronické selhání ledvin?

Prvním důvodem jsou vrozené poruchy vývoje tkáně ledviny - např. malá velikost ledviny, nebo nedostatečně vyvinutá tkáň ledviny, kdy jsou v ledvině přítomny např. dutiny – cysty, nebo jsou porušeny ledvinné kanálky, které se podílí na procesu vylučování odpadních látek z těla dítěte spolu s močí.

Vedle těchto vrozených poruch, u nichž dochází k selhání činnosti ledvin záhy v útlém věku, může během vývoje dítěte nastat porušení ledvinné funkce nejčastěji jako následek zánětu. V těchto případech jde o získanou poruchu ledvin.

Opožděný růst u dětí s chronickým selháváním ledvin

Děti s chronickým onemocněním ledvin mají vedle řady klinických známek choroby výrazně opožděný růst. Jejich průměrná dospělá výška je u chlapců většinou kolem 161 cm. U 50-75 % chlapců a dívek s tímto onemocněním se tělesná výška pohybuje pod 3. percentilem – tedy pod dolní hranicí normy výšky stejně staré české dětské populace. Nejvýznamnější opoždění růstu nacházíme u vrozených poruch ledvin, kdy známky poruchy funkce ledvin se objevují již před 5. rokem života. U získaných poruch nastávají tyto změny většinou až ve školním nebo pubertálním věkovém období. Často bývá opoždění růstu první známkou počínajícího ledvinného selhání.

Příčin tohoto pomalého růstu je několik: patří k nim zejména nedostatečný přívod živin ze stravy, protože děti s CRI trpí často nechutenstvím. Dalším neméně významným faktorem je narušení rovnováhy iontů v organismu dítěte, kdy dochází ke zvýšeným vylučování sodíku a vápníku močí a naopak k zadržování draslíku a fosfátu v organismu. Tato narušená rovnováha iontů vede ke zvýšenému uvolňování vápníku z kosti a k odbourávání kostní tkáně. Tyto změny na kostech způsobují zpomalování růstu dítěte.

Růst organismu je řízen růstovým hormonem, který se tvoří v části mozku nazývané podvěsek mozkový (hypofýza). U chronického selhání ledvin bývá hladina růstového hormonu v krvi normální nebo dokonce i zvýšená (asi u 15 % nemocných). Růstový hormon se prostřednictvím tzv. růstového faktoru IGF-I, který se tvoří v játrech, podílí na metabolismu živin ve většině tkání a zejména v kostech.

Je známo, že u chronického ledvinného selhání se tvoří v játrech méně IGF-l a bývá snížená citlivost receptorů na tento faktor. V důsledku snížené hladiny IGF-I dochází k narušení metabolismu živin v různých orgánech, včetně kostí, které rostou pomaleji a rozvíjí se růstové selhání.

Léčba

U dětí s chronickým selháním ledvin a prokázaným růstovým selháním se předepisuje růstový hormon. Během léčby růstovým hormonem se zvýší hladina IGF-l a zlepší se tak metabolismus živin v orgánech a v kostech.

Růstový hormon a IGF-l mají nejen vliv na růst nemocného dítěte, ale ovlivňují i průtok krve ledvinami a zlepšují jejich funkci.