Skip directly to content

Příčiny intrauterinní růstové retardace

Asi u 50-60% dětí se nepodaří objasnit příčinu intrauterinní růstové retardace. Zhruba ve 30-40% je intrauterinní růstová retardace způsobena nedostatečnou dodávkou živin plodu, na čemž se podílí jak poruchy funkce placenty, tak i závažná onemocnění matky. Menší procento poruch růstu v intrauterinním období je způsobeno onemocněním plodu.

  1. Placenta

    Normální vývoj plodu je velmi závislý na správné funkci placenty, neboť tato přináší plodu všechny živiny a kyslík a z těla plodu odvádí odpadní látky ( produkty metabolismu ). Poruchy placenty: malá placenta, špatné umístění placenty – tzv. vcestná placenta, nedostatečný vývoj cév v placentě, či jejich zánik během gravidity, infekce placenty.

  2. Mateřský organizmus

    1. chronická onemocnění – vysoký krevní tlak, těžké srdeční choroby, těžké a nedostatečně léčené nemoci plicní, závažná onemocnění ledvin, těžká chudokrevnost a závažná chronická zánětlivá onemocnění

    2. závažné poruchy výživy matky

    3. vystavení matky toxickým látkám- drogy, alkohol, kouření, některé léky, které jsou pro život matky nezbytné

    4. vícečetné těhotenství – příčinou může být nedostatek místa pro plody v děloze, nedostatečnost placenty, zvýšená dodávka živin některému z plodů na úkor sourozence

    5. velikost plodu ovlivňuje i výška a hmotnost matky, její hmotnostní přírůstek během gravidity. Matka, která se sama narodila s SGA, má větší pravděpodobnost, že se jí také narodí dítě s SGA, než-li matka, která se narodila s normální tělesnou hmotností. Pokud je odstup mezi jednotlivými porody méně než 18 měsíců, zvyšuje se u dítěte riziko vzniku SGA.

  3. Organismus plodu

    1. Infekce plodu nebo prodělání infekčního onemocnění během prvních týdnů gravidity vede ve velké většině případů k potratu, v pozdějším období může toto infekční onemocnění být příčinou  poruchy růstu a často i výskytu různých vrozených vývojových vad. K nejzávažnějším infekčním chorobám, které se mohou v průběhu gravidity vyskytnout, patří: zarděnky, toxoplasmosa, HIV, syfilis, cytomegalovirová infekce, herpes zoster, ale i řada dalších.

    2. Za vznik dalších zhruba 10% SGA jsou zodpovědny genetické vady plodu a poruchy metabolismu. Asi u 50-60% dětí se nepodaří objasnit příčinu intrauterinní růstové retardace. Zhruba ve 30-40% je intrauterinní růstová retardace způsobena nedostatečnou dodávkou živin plodu, na čemž se podílí jak poruchy funkce placenty, tak i závažná onemocnění matky. Menší procento poruch růstu v intrauterinním období je způsobeno onemocněním plodu.

Růst dětí s SGA

Více jak 90% dětí, které se narodí jako SGA, roste po narození rychleji, než ostatní zdravé dětí a tím pádem opoždění růstu, které získaly před narozením, doženou během prvních dvou let života. U dítěte se v této době objevuje růstový výšvih (tzv. catch-up růst). Největší část dětí ztracenou výšku dožene během prvních devíti měsíců. Po druhém roce je však toto urychlení růstu pozorováno jen výjimečně.

Pokud děti jako SGA rostou stejnou průměrnou růstovou rychlostí jako jejich zdraví vrstevníci, zůstávají malé často až do dospělosti. U těžké intrauterinní růstové retardace bez urychlení růstu krátce po narození, je očekávaná výška zhruba o 10-11 cm menší, oproti geneticky danému předpokladu.

Z výše uvedeného je jasné, že asi 10% dětí s SGA se s poruchou růstu získanou intrauterinně nedokáže bez patřičné lékařské pomoci vypořádat.

Zdravotní komplikace u osob, které se narodily jako SGA

Pestré příčiny SGA mají jedno společné, a to nedostatečné zásobení plodu živinami nebo kyslíkem, nebo neschopnost plodu tyto nabídnuté živiny zpracovat. Aby mohl plod v této situaci přežít, dochází ke změnám produkce vlastních či placentárních hormonů a ke změně citlivosti receptorů k těmto hormonům. Tato adaptace může být příčinou odlišného vývoje různých tkání a orgánů plodu a tyto změny pak často přetrvávají i do dospělosti.

Asi 5x častěji se u těchto malých dětí vyskytují poporodní komplikace.

V prvním roce života má řada dětí s SGA, u kterých se nedostavil požadovaný růstový výšvih, problémy s nechutenstvím, jejich kalorický příjem bývá nedostatečný a tyto děti jsou více ohroženy nízkou hladinou cukru v krvi (hypoglykémií). V důsledku nedostatečné hmotnosti a tělesné délky se jejich psychomotorický vývoj jeví jako opožděný. Vzhledem k nižšímu objemu svalové hmoty bývá zhoršena také jejich pohybová koordinace.

Porucha růstu v období před narozením a následné změny metabolismu, které mohou přetrvávat i do dospělosti jsou pravděpodobně příčinou častějšího výskytu určitých chorob u dospělých, kteří se narodili velmi malí. Jedná se o kardiovaskulární choroby, vysoký krevní tlak, diabetes mellitus (cukrovku). Obezita v časném věku u dětí s SGA riziko těchto chorob v dospělosti ještě zvyšuje.

Psychosociální komplikace u dětí, které se narodily jako SGA

U řady dětí s přetrvávající poruchou růstu se častěji vyskytuje opožděný vývoj řeči, se začátkem školní docházky dominuje porucha koncentrace, hyperktivita, nestabilita, které komplikují práci dítěte ve škole, spolu s častějším výskytem specifických vývojových poruch učení, které se mohou objevit v důsledku lehké mozkové dysfunkce, jejíž rysy bývají u řady dětí s SGA přítomny. Intelekt dětí je ve srovnání s vrstevníky normální.