Skip directly to content

Děti, které se narodily malé a nadále špatně rostou

Za fyziologického (donošeného) novorozence považujeme dítě, které se narodilo v rozmezí 38. – 40. týdne těhotenství. Děti narozené před 37. týdnem jsou narozené předčasně a říkáme jim také nezralí (nedonošení) novorozenci. Měřením velkých skupin dětí různého gestačního věku (stáří plodu) byly zkonstruovány grafy průměrných délek a hmotností novorozenců vztažené k délce intrauterinního (v děloze matky probíhajícího) vývoje.

Percentilový graf porodní hmotnosti


V modrém poli se nachází děti narozené s nízkou porodní hmotností vzhledem k týdnu
porodu (SGA).

 

V modrém poli se nachází děti narozené velmi malé vzhledem k týdnu porodu (SGA).

Každý lékař novorozeneckého oddělení či pediatr podle grafů může určit, zda se dítě narodilo významně menší než průměrní novorozenci, a trpělo tedy již před narozením závažnou poruchou růstu, které říkáme intrauterinní růstová retardace (IUGR). Děti s intrauterinní růstovou retardací se většinou rodí s významně podprůměrnou tělesnou hmotností a/nebo tělesnou délkou vzhledem ke svému gestačnímu věku. Tento stav označujeme zkratkou SGA, která vychází z anglického "Small for Gestational Age". Tyto děti mají porodní hmotnost a/nebo délku nižší, než minus 2 směrodatné odchylky (SDS) pro příslušný gestační věk.

Rozlišujeme dva typy SGA:

  • symetrický typ – vyskytuje se asi u 25 % dětí s SGA. Tyto děti mají nízkou porodní hmotnost i délku.
  • asymetrický typ – vyskytuje se asi u 75 % dětí s SGA. Tyto děti mají nízkou porodní hmotnost, ale tělesná délka je téměř normální.

Ve vyspělých zemích se asi 5 % novorozenců rodí se závažnou SGA. U předčasně narozených novorozenců je toto procento ještě mnohem vyšší.

Příčiny intrauterinní růstové retardace

Asi u 50-60 % dětí se nepodaří objasnit příčinu intrauterinní růstové retardace. Zhruba ve 30-40 % je intrauterinní růstová retardace způsobena nedostatečnou dodávkou živin plodu, na čemž se podílí jak poruchy funkce placenty, tak i závažná onemocnění matky. Menší procento poruch růstu v intrauterinním období je způsobeno onemocněním plodu.

Růst dětí s SGA

Více než 90 % dětí, které se narodí jako SGA, roste po narození rychleji, než ostatní zdravé děti,a tím pádem opoždění růstu, které získaly před narozením, doženou během prvních dvou let života. U dítěte se v této době objevuje růstový výšvih (tzv. catch-up růst). Největší část dětí ztracenou výšku dožene během prvních devíti měsíců. Po druhém roce je však toto urychlení růstu pozorováno jen výjimečně.

Pokud děti jako SGA rostou stejnou průměrnou růstovou rychlostí jako jejich zdraví vrstevníci, zůstávají malé často až do dospělosti. U těžké intrauterinní růstové retardace bez urychlení růstu krátce po narození, je očekávaná výška zhruba o 10-11 cm menší, oproti geneticky danému předpokladu.

Z výše uvedeného je jasné, že asi 10 % dětí s SGA se s poruchou růstu získanou intrauterinně nedokáže bez patřičné lékařské pomoci vypořádat.

Zdravotní komplikace u osob, které se narodily jako SGA

Pestré příčiny SGA mají jedno společné, a to nedostatečné zásobení plodu živinami nebo kyslíkem, nebo neschopnost plodu tyto nabídnuté živiny zpracovat. Aby mohl plod v této situaci přežít, dochází ke změnám produkce vlastních či placentárních hormonů a ke změně citlivosti receptorů k těmto hormonům. Tato adaptace může být příčinou odlišného vývoje různých tkání a orgánů plodu a tyto změny pak často přetrvávají i do dospělosti.

Asi 5x častěji se u těchto malých dětí vyskytují poporodní komplikace.

V prvním roce života má řada dětí s SGA, u kterých se nedostavil požadovaný růstový výšvih, problémy s nechutenstvím, jejich kalorický příjem bývá nedostatečný a tyto děti jsou více ohroženy nízkou hladinou cukru v krvi (hypoglykémií). V důsledku nedostatečné hmotnosti a tělesné délky se jejich psychomotorický vývoj jeví jako opožděný. Vzhledem k nižšímu objemu svalové hmoty bývá zhoršena také jejich pohybová koordinace.

Porucha růstu v období před narozením a následné změny metabolismu, které mohou přetrvávat i do dospělosti jsou pravděpodobně příčinou častějšího výskytu určitých chorob u dospělých, kteří se narodili velmi malí. Jedná se o kardiovaskulární choroby, vysoký krevní tlak, diabetes mellitus (cukrovku). Obezita v časném věku u dětí s SGA riziko těchto chorob v dospělosti ještě zvyšuje.

Psychosociální komplikace u dětí, které se narodily jako SGA

U řady dětí s přetrvávající poruchou růstu se častěji vyskytuje opožděný vývoj řeči, se začátkem školní docházky dominuje porucha koncentrace, hyperaktivita a nestabilita, což komplikuje práci dítěte ve škole. V důsledku lehké mozkové dysfunkce, jejíž rysy bývají u řady dětí s SGA přítomny, se mohou objevit specifické vývojové poruchy učení. Intelekt dětí je ve srovnání s vrstevníky normální.

Léčba růstovým hormonem u dětí s SGA

Léčba má za cíl urychlit růst a napomoci dosažení normální dospělé výšky vzhledem ke genetické predispozici daného dítěte. Urychlení růstu pomůže současně odstranit výchovné a psychosociální problémy, které jsou spojeny s výrazně malou výškou. Dospělí i vrstevníci často přistupují k dítěti s malou výškou jako k mladšímu a kladou na ně menší požadavky.

Výsledný efekt léčby dětí s SGA hormonem je velmi ovlivněn včasným zahájením léčby, neboť maximum účinku růstového hormonu u IUGR můžeme pozorovat do začátku puberty. Čím dříve začíná být dítě růstovým hormonem léčeno, tím dříve se jeho tělesná výška začíná upravovat a rozdíly mezi ním a jeho vrstevníky se stírají.

Léčba by proto měla být zahájena ještě v předškolním věku, neboť právě ve škole začíná být dítě konfrontováno se svými vrstevníky nejvýrazněji.

Růstový hormon se aplikuje jedenkrát denně injekčně pod kůži (růstový hormon nelze podávat ústy, protože by se vlivem trávících šťáv narušila jeho funkčnost). Tuto léčbu předepisuje lékař specialista – endokrinolog. Léčba probíhá ve specializovaných centrech. K odeslání dítěte ke specialistovi, který se léčbou růstovým hormonem zabývá, můžete požádat svého dětského lékaře.