Skip directly to content

Projevy a druhy tromboembolické nemoci

V rámci tromboembolické nemoci lze určit základní její jednotlivé projevy a druhy, které tvoří buď samostatné jednotky či v sebe přecházející stadia nemoci.

Zánět povrchních žil s trombózou patří k základním projevům tromboembolické nemoci. Jeho rozpoznání nebývá obtížné, projevuje se tuhými zarudlými, silně bolestivými pruhy v průběhu žil nejčastěji horní či dolní končetiny. Postihuje povrchní žilní systém nejčastěji v souvislosti s infekčním ložiskem ( často i drobným) nebo s mechanickým či chemickým podrážděním žilní stěny. I když se nejedná o složité a život ohrožující onemocnění, je bolestivé, ustupuje zdánlivě pomalu. Léčí se v absolutní většině případů zklidněním končetiny a podáváním mastí a léčebných roztoků. Jen vzácně přestupuje na hluboký žilní systém.

Závažnou formou je hluboká žilní trombóza. Znamená přítomnost trombu v hlubokých žilách nejčastěji dolních končetin či pánve. Může ale postihnout kteroukoliv žílu hlubokého žilního systému a to i na horních končetinách, dále v hrudníku a břiše. Velmi často probíhá, zvláště zpočátku skrytě a ve skryté formě může dosáhnout rozsah trombózy velkých rozměrů. Souvisí to s tím, že hlubokých žilní systém má souběžné řečiště, tedy probíhá v mnoha větvích, které mohou svoji funkci navzájem přebírat a dále s tím že trombus nemusí vždy cévu uzavírat, ale může v ní dokonce i vlát. Příznaky jsou tedy do jisté míry atypické i když některé z nich se vyskytují zvláště u pokročilých forem běžně. Patří k nim zpočátku nebolestivé otoky dolních končetin, omezení rozsahu pohybů v hlezenním či kolenním kloubu pro bolest a citlivost při hlubším zmáčknutí v oblasti bérce. Někdy se vyskytují pocity „cizích či neklidných nohou“ ( atypické vnímání dotyku, pocity brnění i v klidu atd.), trvalé lehké zvýšení teploty. Trombózy hlavních žilních kmenů však již vyhlížejí typicky, zvláště rozsáhlými otoky, i barevnými změnami, komplexní poruchou prokrvení. Představují ohrožení pacienta nejen z hlediska možné ztráty končetiny, ale i těžkého poškození zdraví či ztráty života.

Kromě těchto projevů je možná i laboratorní diagnostika, která stanovuje atypické projevy krevního srážení. Průkaz hluboké žilní trombózy je však možný i pomocí ultrazvuku - Dopplerovské ultrazvukové neinvazivní vyšetření může dobře stanovit průchodnost žil.

Vedle těchto vyšetření lze využít i radiologické metody zobrazení žilního systému, či metody s využitím izotopů.

Embolie plicnice jako další forma tromboembolické nemoci je nejzávažnější komplikací hluboké žilní trombózy a bezprostředně pacienta ohrožuje na životě. Řada plicních embolizací přesto probíhá rovněž skrytě, protože se uvolňují malé tromby které vystřelují do plic a uzavírají jen malé okrsky. I v těchto případech je ohrožen život pacienta, protože se mohou opakovat a počet uzavřených okrsků se sčítá. Tyto okrsky plic jsou –bez léčby- ztraceny pro dechové funkce v dalším období, takže i tyto malé embolizace, často vůbec nerozpoznané, závažně poškozují pacienta do příštích let. Masivní plicní embolizace, kdy je uzavřen embolem rozsáhlý úsek plicního řečiště a krev se do plic nemůže dostat se projevují selháním srdečních, oběhových a dechových funkcí organizmu a končí bez agresivních léčebných postupů smrtí pacienta.