Skip directly to content

Léčba

Léčebné postupy hluboké žilní trombózy tak při plicní embolizaci jsou založeny v zabránění dalšího růstu trombu, jeho rozpuštění nebo chirurgickém odstranění a v zábraně další embolizace.

Základním lékem je ve většině případů heparin.

Ve vysokém procentu případů i po zaléčení hluboké žilní trombózy či plicní embolie zůstávají celoživotní následky. Projevují se trvale poškozeným - zhoršeným - průtokem v oblasti postižených žil, které se projevují především jako otoky, barevné změny, poruchy citlivosti kůže či jako vředy. Po plicních emboliích se snižuje výkonnost plic a trvale se zvyšuje zatížení srdce.

Proto se jeví a je jako základní faktor boje s žilní trombózou uznávána její prevence. Byla vyvinuta a ověřována celá řada preventivních postupů. Žádný z nich nepřinesl absolutní jistotu zabránění vzniku trombu. Byly však stanoveny a jsou uznávány účinné postupy v závislosti na stupni rizika vzniku trombózy, který je u každého z nás individuální. Stanovení stupně tohoto rizika je otázkou spolupráce lékaře a pacienta, kdy oba posuzují - na základě momentálního stavu pacienta, jeho osobní i rodinné historie, přidružených nemocí, současného onemocnění, případně rozsahu plánovaného výkonu- rozsah prevence.

Základem prevence je zabránit městnání v dolních končetinách. K tomu slouží včasná rehabilitace po operacích, ale též cviky v kloubech - především hlezenním, změny polohy, přecházení, dechová cvičení - tedy fyzikální prevence. Cestujícím na delších cestách lze právě toto jako základ účinné prevence doporučit - tedy vstávání, chůze v uličce letadla, dřepy, pohyby nohou - tedy zvedání a povolování špičky nohy. Neplatí to samozřejmě jen pro letecké cesty, ale obecně pro cestování či déletrvající pobyt se svěšenými končetinami a omezeným pohybem.

Další součástí prevence je ovlivnit srážlivé procesy. Nejprve byl studován vliv salicylátů. Zjistil se prokazatelný účinek na krevní destičky, významný faktor krevního srážení. Místo tohoto léku je jistě v prevenci tepenné trombózy, především při onemocnění tepen srdce a mozku. Jeho účinek je ale v prevenci žilní trombózy velmi nízký a při vyšším riziku jejího vzniku minimální. Proto je jen některými lékaři doporučován u minimálního rizika jako doplněk fyzikální prevence.

Zásadně účinnými prostředky jsou preparáty ze skupiny heparinu, podávané v absolutní většině případů v prevenci podkožně. Zavedení heparinu a především podskupiny - nízkomolekulárních heparinů - zásadně zlepšilo výsledky jak prevence, tak léčby žilní trombózy a jejich komplikací. Indikace a dávkování je v rukou lékaře, který díky těmto preparátům může zvážit i včasnější propuštění pacienta do domácí péče, či jen kontrolovanou ambulantní péči.

Další významnou skupinu tvoří kumarinové deriváty, užívané ve formě tablet, na které se v řadě případů nutnosti dlouhodobé prevence či léčby přechází právě z heparinových preparátů.

Kromě kumarinových derivátů se se stále častěji používají látky ze skupiny označované jako nová perorální antikoagulancia (NOAC). V úvodu léčby se užívají buď v kombinaci s nízkomolekulárními hepariny, nebo samostatně v závislosti od konkrétního přípravku.