Skip directly to content

Příčiny nemoci

Zvýšená hladina cholesterolu může vést k ukládání tukových látek do stěn cév (vytváření tzv. tukových proužků a plátů), množení hladkých svalových buněk ve stěnách tepen, čímž cévy ztrácejí na pružnosti a postupně se zužují. Tento proces se nazývá ateroskleróza - kornatění tepen. Tento proces začíná již v relativně mladém věku (aterosklerotické změny na tepnách byly prokázány již u lidí ve věku 15-30 let). Stěna cév následkem těchto změn klade protékající krvi velký odpor. Velký odpor krve způsobený zúženými artériemi vede k rozvoji arteriální hypertenze (vysokému krevnímu tlaku). Následkem aterosklerotických změn na věnčitých srdečních tepnách je vznik ischemické choroby srdeční, jejímiž projevy jsou angina pectoris a infarkt myokardu. Pokud jsou aterosklerózou postiženy tepny, které krví zásobují mozek, může dojít k přechodnému nedokrvení mozku nebo k náhlé cévní mozkové příhodě ("mozková mrtvice").

Cholesterol je částice tuku v krvi, která hraje velmi důležitou roli v některých tělesných funkcích. Je stavebním prvkem buněčných membrán a některých hormonů. Část cholesterolu se do těla dostane potravou, ale většinu si ho organismus člověka vytváří sám v játrech.

Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je proto způsobena buď stálou a zvýšenou konzumací zejména živočišných tuků, nebo zvýšenou syntézou cholesterolu v játrech. Tato nadprodukce cholesterolu je často dědičná a může se u vás vyskytnout, i když výhradně upřednostňujete rostlinné tuky a zdravou výživu.

Vývoj aterosklerózy

Cholesterolové pláty se postupně ukládají a zužují nebo blokují tok krve artériemi (tepnami).

V úvodní fázi rozvoje aterosklerózy vede zvýšená hladina cholesterolu ke vzniku tzv. tukových proužků (malé usazeniny tuků v cévní stěně).
Jejich postupným zvětšováním a spojováním vznikají tzv. ateromy, které na rozdíl od tukových plátků už často vedou i k zúžení vnitřního průsvitu tepny. 
Ateromy se mohou dále zvětšovat, v jejich okolí se zmnoží hladké svalové buňky a vazivo a vzniknou tzv. fibroateromy. Ty mohou poměrně výrazně zužovat artérie a způsobovat např. ostrou bolest v hrudníku (angina pectoris).
Po určité době může v místě zúžené artérie dojít k prasknutí tohoto fibroateromu a k vytvoření krevní sraženiny, která cévu částečně nebo úplně uzavře. Následkem je zhoršení nebo úplné zablokování přítoku krve do některého orgánu. Je-li tímto orgánem srdce, vzniká zde srdeční infarkt.