Skip directly to content

Příčiny nemoci

Příčiny a rizikové faktory epilepsie

Epileptickými záchvaty se projevuje mnoho nejenom neurologických, ale i jiných onemocnění. Epilepsie tedy není choroba s jedinou příčinou.

Existuje skupina tzv. idiopatických, tedy primárních epilepsií, kde nenalezneme žádné změny na mozku ani jiných orgánech, a u nichž nezřídka významnou roli hraje dědičná vloha.

Symptomatické epilepsie (druhotné) se mohou vyvinout po poškození mozku, například během nitroděložního vývoje, kolem porodu, po prodělaném úrazu, zánětu nebo krvácení. Příčinou poškození mozku může být i metabolické a degenerativní onemocnění.

Od epilepsie musíme důsledně odlišovat záchvaty vyprovokované, které jsou bezprostřední reakcí mozku na akutní poškození.

Příznaky epilepsie

Druhy epileptických záchvatů

Epileptické záchvaty jsou přechodné a krátkodobé stavy, obvykle vteřinového či minutového trvání. Jejich příznaky jsou velmi pestré a mohou zahrnovat:

  • Změnu vědomí,
  • Hybné projevy, jako například záškuby nebo propínání končetin, stočení hlavy, trupu nebo očí, pád, nebo i složitější stereotypy neúčelného jednání,
  • Neobvyklé smyslové vjemy - zrakové, čichové, sluchové, brnění končetin a podobně,
  • Změny v oblasti vegetativního systému, jako třeba zrudnutí nebo pocení.

Zmíněné příznaky se během záchvatu mohou objevit samostatně nebo v různých kombinacích.

Podle místa vzniku a průběhu se epileptické záchvaty dělí na generalizované a ložiskové.

U generalizovaných záchvatů zasahují abnormní výboje hned od počátku obě poloviny mozku. Porucha vědomí, pokud je při záchvatu zřejmá, se dostaví hned na počátku a nemocný si průběh záchvatu nepamatuje. Příkladem generalizovaného záchvatu jsou absence („petit mal“) se zárazem v činnosti a zahleděním, nebo generalizované tonické a klonické křeče („grand mal“) s bezvědomím, zprvu intenzivním napětím všech svalů a poté přechodem do oboustranných záškubů. Při některých generalizovaných záchvatech si nemocný může i ublížit (pádem, popálením, při tonutí...).

Záchvaty ložiskové vycházejí z omezené oblasti mozkové kůry. Porucha vědomí při nich být nemusí, nebo je jen částečná. Nemocný si proto průběh záchvatu může pamatovat. Příznaky ložiskových záchvatů odpovídají narušené funkci postižené oblasti mozku. Některé ložiskové záchvaty provázejí takzvané automatismy – stereotypy neúčelného jednání. Jako aura se označuje subjektivní vjem (nevolnost, pocit tlaku nad žaludkem apod.), kterým ložiskový záchvat někdy začíná. Ložiskový záchvat může v průběhu přejít do generalizovaného.

Komplikace

To, zda a jak opakované epileptické záchvaty mohou poškozovat mozek, je předmětem současných výzkumů. Některé záchvatové projevy jsou z tohoto hlediska nevinné, jiné naopak. Důležitou roli hraje příčina záchvatů, jejich charakter, četnost a trvání, věk nemocného, celková délka onemocnění a řada dalších faktorů.

Dlouhý generalizovaný záchvat s křečemi nebo nakupení takových záchvatů – tzv. status epilepticus, může být závažný i život ohrožující stav.

Některé typy epileptických záchvatů jsou spojené s vyšším rizikem úrazu, tonutí, popálení. O vhodnosti například určitých sportovních aktivit je proto třeba se vždy domluvit s ošetřujícím lékařem.