Skip directly to content

Příčiny nemoci

Častěji se s depresí setkáváme u žen v období přechodu a po něm, také jí trpívají více starší lidé po ztrátě partnera nebo odchodu do důchodu. S rizikem je u žen spojeno šestinedělí a mateřská dovolená, kdy je žena relativně izolována. Osamělost, chudoba a příslušnost k minoritě patří také mezi rizikové faktory. Rizikem jsou i zátěžové situace v životě, kdy dochází k citelným změnám (ukončení studia, vojenská prezenční služba, narození dítěte, nezaměstnanost). Dalším faktem je, že přibližně u třetiny těchto nemocných najdeme podobné potíže i u příbuzných – z tohoto vznikl předpoklad o vrozené poruše funkce v centrálním nervovém systému. Ne každý, kdo má nemocného příbuzného však onemocní. Potíže může, ale také nemusí vyprovokovat psychická zátěž, vůči níž jsou tito lidé geneticky zvýšeně citliví. Deprese se zvýšeně vyskytuje i u tělesně nemocných. V našich ordinacích se ocitají lidé s rozvíjející se depresí po infarktech srdečního svalu, s vysokým krevním tlakem, mozkovými příhodami, Parkinsonovou chorobou, cukrovkou, revmatizmem, endokrinními nemocemi (snížená sekrece hormonů štítné žlázy, onemocnění nadledvin) a s různými druhy autoimunitních chorob. Dalšími jsou nádorová onemocnění, u nichž dochází k sekreci hormonů, poškození mozku, nemoci snižující hladinu kyslíku v krvi, roztroušená skleróza, deficity některých vitaminů (B12, kyseliny listové, niacinu …), záněty jater, záněty mozkových blan a mozku, AIDS, tuberkulóza. Dle společných výzkumů s lékaři jiných oborů víme, že deprese může výrazným způsobem zhoršovat průběh jednotlivých chorob. A víme zcela jistě, že zvyšuje úmrtnost na tyto choroby. Poruchu nálady mohou způsobit také podávané léky (např. kortikosteroidy, cytostatika, protizáchvatové léky, léky proti početí, antipsychotika, léky proti alergiím, léky pro léčbu zvýšeného krevního tlaku, hypnotika), v těchto případech je nutné upozornit lékaře, který léky ordinoval, aby uvážil jejich změnu či navázal spolupráci s psychiatrem.

Příznaky:

Jaké jsou příznaky deprese?

Příznaky depresivní poruchy u nemocných jsou následující:

  • Základním a dominujícím příznakem je chorobně smutná (depresivní) nálada, která je většinou neovlivnitelná vnějšími událostmi. Trvá prakticky po celý den a téměř každý den, po dobu nejméně 14 dnů.
  • Podstatné omezení až úplná ztráta obvyklých zájmů a koníčků
  • Ztráta zájmu o sexuální život
  • Nechutenství a váhový úbytek
  • Nespavost spojená zejména s předčasným ranním probouzením
  • Zpomalení pohybů nebo naopak pohybový neklid (zejména u těch, kteří trpí úzkostí)
  • Ztráta energie a únava, snadná unavitelnost i po malé fyzické (luxování) nebo psychické zátěži (luštění jednoduché křížovky, četba novin)
  • Pocity vlastní méněcennosti, sebeobviňování a snížené sebevědomí
  • Neschopnost soustředění, nerozhodnost, zpomalené myšlení, svět jakoby za mlhou
  • Opakované myšlenky na smrt, sebevražedné sklony

Většina nemocných v depresi cítí únavu, tíhu, malátnost a vyčerpanost. Výrazný pocit ztráty energie může dosáhnout až takového stupně, že je člověk schopen jen ležet. Soustředění na aktivitu je zhoršené, začne-li depresivní něco dělat, nevydrží u toho. Každá činnost, duševní či fyzická, vede rychle k únavě.

Jsou nějaké signály, které nemocného upozorní?

Nemoc se může objevit předcházena varovnými signály nebo bez nich. K varovným příznakům patři zejména porucha spánku, neschopnost relaxace, různé tělesné potíže, bolesti hlavy, člověk se může začít uzavírat do sebe, ztrácí schopnost se soustředit, přepadá ho neustále únava i po malých dříve zvládaných každodenních činnostech, začíná být zcela neschopný pracovat, bavit se či milovat. Ztrácí své přátele, zájmy a koníčky, život mu nečiní žádné potěšení, stává se pro něj již jen jakousi nutností. Výrazným doprovodným příznakem je nechutenství spojené s hubnutím a porucha spánku. Postižení špatně usínají, mají lehký spánek a v noci se často probouzejí (např. děsivými sny) a budí se v časných ranních hodinách a nemohou již více usnout. Po takovém spánku nemají pocit odpočinutí a cítí se unaveni.

Může jít o příznaky, které odezní samy, bez léčby, nebo se k nim postupně přidávají další.

Situace je však komplikována tím, že mnoho depresivních jedinců nevyhledá lékařskou pomoc. Buď proto, že si neuvědomují, že jsou depresivní, nebo o tom vědí a stydí se to přiznat a doufají, že depresi „rozchodí“ a překonají sami. Velká část nemocných nevěří, že existují možnosti, jak jim účinně pomoci a nutí se překonávat příznaky silou vůle, což je v období rozvinuté nemoci prakticky nemožné. Včasná diagnóza a léčba je přitom jedním ze základních faktorů, které ovlivní další průběh choroby a její případné komplikace!

Kolik procent populace trpí depresí?

Experti Světové banky a Světové zdravotnické organizace považují depresi za nejčastější ztrátu pracovní schopnosti u obyvatel v produktivním věku (10 % z celkového počtu). Pro zajímavost jsou v první desítce ještě další čtyři psychiatrické problémy (4. nadužívání alkoholu, 5. sebeporanění, 6. bipolární afektivní porucha, 9. schizofrenie). Novější údaje, vztahující se k situaci v Evropě, dokládají v půlročním sledování téměř 7 % výskyt této poruchy v populaci. U dalších 10 % obyvatel lze hovořit o přítomnosti depresivních symptomů různé intenzity.

Stoupá počet onemocnění ve srovnání s uplynulými léty?

S tímto názorem se často setkáváme a zejména se lidé ptají na výskyt deprese, což dávají do souvislosti s tíživou hospodářsko - politickou situací a dnešním životním stylem.

V krátkosti lze konstatovat, že s depresivními potížemi se potýká z celoživotního pohledu skoro jedna pětina populace. Některé údaje říkají, že od 2. světové války dochází ke zvyšování četnosti deprese a k posunu začátku onemocnění do nižších věkových kategorií. Názory na toto téma nejsou jednotné a mírně se liší i mezi samotnými psychiatry.

V České republice je každoročně nově diagnostikováno kolem pěti tisíc osob s primární depresí a ročně je léčeno na lůžcích psychiatrických klinik a léčeben asi tisíc depresivních pacientů. Současně lze předpokládat, že dalších 50 % depresivních nemocných se vůbec nedostaví k lékaři anebo jsou chybně označeni za trpící neexistující tělesnou chorobou!