Skip directly to content

Deprese

Deprese je psychosomatické onemocnění, při kterém má člověk smutnou náladu, která je obvykle doprovázena úzkostí, vnitřním nepokojem, poruchami myšlení a spánku. Myšlení je zpomalené a zaobírá se zejména beznadějností současné situace a beznadějností budoucnosti.

Mnoho pacientů zažívá pocity, že se provinili a prohřešili, což se může vystupňovat až do různých vidin a bludů. Časté jsou i poruchy spánku, které se projevují problémy při usínání, náhlým probouzením nebo časným probouzením. Spánek nebývá dostatečný, protože je povrchní, a pacient ráno není odpočatý. Ráno je pro pacienty trpící depresí nejhorší, protože právě tehdy se cítí mimořádně špatně. Odpoledne se stav zlepší a večer bývá relativně snesitelný.

Deprese je léčitelné onemocnění. Pokud vám diagnostikovali depresi, nejedná se o nic, za co byste se měli stydět - je to jen první krok k léčení této nemoci a k uzdravení. Deprese je časté onemocnění. Až 30 % populace prožije v určitém období svého života aspoň jednu depresivní epizodu. Deprese může do života člověka zasáhnout kdykoliv. Objevuje se u různých rasových skupin, národností a při různých životních stylech.

Deprese není znakem slabosti ani nedostatkem vaší osobnosti. Není to ani vaše chyba. Je to nemoc, která je způsobena mnohonásobnými biologickými příčinami a příčinami z vnějšího prostředí, ale lze ji léčit.

Co je deprese, duševní rozpoložení nebo nemoc?

Lékařským pojmem deprese označujeme psychickou poruchu, která se ve své nejtěžší formě projevuje smutnou a sklíčenou náladou způsobující nemocnému duševní trýzeň a bolest. Na přechodnou dobu dojde k rozvrácení dosavadního pacientova života. Je často provázena sníženým sebevědomím a ztrátou sebedůvěry, beznadějí, pesimistickými výhledy do budoucnosti, bezdůvodnými obavami a úzkostí, ale také neschopností radovat se ze zážitků a věcí, které dříve těšily, nezájmem o sebe, o svou práci, rodinu, přátele či své dosavadní záliby a koníčky.

V dnešní uspěchané době se však setkáváme s velkou tendencí označovat každý, i běžný smutek všedního dne, jako nemoc (depka, depina…), což neslouží vždy k dobru věci. Opravdová deprese je však nemoc, která se stává jednou z nejhorších zkušeností, s níž se může člověk během svého života potkat. Tato deprese je chorobným stavem výrazně odlišným od „smutku všedního dne“, především vyšší intenzitou a nepřiměřeně dlouhým trváním depresivních příznaků. Jde o nemoc, nikoliv o lenost či nedostatek vůle nebo slabošství. Deprese není slabostí charakteru, ale duševní poruchou, která není vůlí ovlivnitelná! Svými důsledky postihuje nejen toho, kdo jí trpí, ale i jeho nejbližší rodinné příslušníky.

Kdo může depresí onemocnět?

Již od dětství existuje riziko výskytu deprese, ale přesná čísla určující výskyt deprese v této věkové skupině neznáme, velmi pravděpodobně je procento postižených jen o něco nižší, než je výskyt deprese u dospělých. Velká část nemocných dětí není rozpoznána a tudíž ani řádně léčena, neboť stanovit diagnózu je velmi obtížné. Víme však, že se deprese projevuje u dětí odlišným způsobem, než u dospělých jedinců. Kolem 10. roku života jsou již popsány stavy podobné potížím dospělých. Dětem nechutná jíst, jsou unavené, stěžují si na bolesti břicha, nudí se, mívají poruchy chování, utíkají z domova či se sebeobviňují. Deprese se tedy vykytuje spíše ve své „maskované podobě“. Výskyt deprese je do puberty u obou pohlaví stejný. Před pubertou je poměr mužů a žen přibližně stejný, po pubertě se mění. Z ne dosud jasných důvodů je v dospělosti dvakrát častější deprese u žen. Vrchol výskytu pro obě pohlaví je mezi 25 – 40 lety.

Připomeňme také, že náchylnější jsou také starší lidé, zejména ti, kteří trpí tělesnými chorobami a hlavně ti, kteří žijí sami nebo v ústavech sociální péče. U žen přistupuje faktor kolísání hormonálních hladin, který v těhotenství nebo při a po přechodu přispívá k vzniku deprese u této skupiny populace.

Obecně o depresi platí, že může zcela nečekaně postihnout i Vás nebo někoho z Vašich blízkých, nevyhýbá se nikomu, žádnému věku, povolání, rase či inteligenci.

Celoživotní riziko pro rozvoj deprese je u žen 20 - 25% a u mužů 7 – 12%. Před pubertou je poměr mužů a žen přibližně stejný, po pubertě se mění – u žen je deprese 2 - 3x častější!