Skip directly to content

Rozhovor s Lenkou Kaška, ředitelkou oddělení Corporate Affairs

Magazín Madam Business

Téma: Co obnáší práce manažerky farmaceutické společnosti

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Lenko, jak jste se dostala k práci pro farmaceutickou společnost?

Hned po studiích jsem se stala právníkem ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv (SUKL). Bylo to moje první zaměstnání. Hned na počátku mé profesní kariéry jsem se tedy začala věnovat lékům. I když tehdy to bylo zejména z té legislativní a regulační stránky, až později jsem začala lékovou politiku chápat i v dalších společenských souvislostech. Pracovat v SUKLu byla skvělá zkušenost, jsem za ni moc vděčná. Léky jsou velmi zajímavá oblast, v té se nikdy nenudíte, proto mě baví dodnes.

Vím o vás, že jste měla také zajímavou zahraniční pracovní zkušenost. Můžete o ní říci více?

Ano, v letech 2008 a 2009 jsem pracovala jako diplomat odpovědný za veřejné zdraví a léčiva na Stálém zastoupení ČR při EU. Tato moje „mise“ měla jasný cíl – zajistit předsednictví ČR při Radě EU v roce 2009 v oblasti léčiv. V první polovině roku 2009 jsem předsedala Pracovní skupině pro léčiva a zdravotnické prostředky v Radě EU. Skupina se scházela skoro každý týden, vždy na celý den. Intenzivně jsme projednávali náročný „farmaceutický balíček“, tedy soubor třech směrnic a dvou nařízení v oblasti lékové regulace. Bylo mi v té době sotva třicet let a musím říci, že uřídit skupinu o šedesáti členech a v angličtině nebylo vždy jednoduché... Byla to ohromná životní zkušenost, velmi unikátní a velmi pozitivní.

Dnes působíte ve farmaceutické společnosti Pfizer. Můžete nám říci o vaší společnosti více?

Pfizer je nejstarší nepřetržitě působící farmaceutická společnost. Byla založena v USA už v roce 1849. Založili ji bratranci Charles Pfizer a Charles Eckhart. Vznikla v podstatě jako chemická laboratoř a jejím prvním produktem bylo antiparazitikum. Poté probíhal překotný růst založený zejména na výrobě různých chemických látek, jako třeba kyseliny citrónové pro společnosti Coca-Cola a Pepsi-Cola. Prvním lékem vyvynutým ve vlastním výzkumném programu bylo antibiotikum Terramycin. Po druhé světové válce společnost rostla také velkými fúzemi, např. se společností Pharmacia a Wyeth, anebo v předminulém roce se společností Hospira.

Ve firmě působíte jako Corporate Affairs ředitelka. Co si máme pod touto pozicí představit?

Je to v podstatě role ředitele pro vnější vztahy a interní záležitosti. Je to pozice mnohostranná a barevná. Někdy jsem spíše tisková mluvčí, jindy právník anebo organizátorka a autorka interní komunikace. Zabývám se zejména aktivitami, které jsou důležité pro celou firmu.

A co je vlastně pro vaši firmu důležité?

Nejdůležitější je určitě naše reputace, naše dobré jméno. Děláme toho mnoho pro pacienty, pro lékaře a pro společnost jako celek a přáli bychom si, aby byla tato práce rozeznána. Mou prací je starat se o projekty, které slouží právě společnosti, lidem okolo nás.

O jaké projekty se jedná?

Máme například vlastní grantový program, v rámci kterého si může jakákoli nezisková organizace požádat o edukační grant nebo charitativní příspěvek. Žádost se podává přes naše stránky www.pfizer.cz, kde lze nalézt více informací. Dále jsme pyšní na náš dobrovolnický projekt „Jsem dobrovolník“. V rámci tohoto projektu zveme několikrát ročně naše zaměstnance k celodenní práci pro neziskové organizace působící v oblastech pomoci seniorům, dětem a životnímu prostředí. Nejenom, že natřeme, vymalujeme, uklidíme, posekáme a třeba i pomůžeme s přípravou kávového dýchánku se seniory. Ale také uhradíme náklady na všechen materiál, přineseme si vlastní nářadí a oběd. Neziskovka tedy nemá s našimi dobrovolníky žádné náklady. Obvykle dostáváme krásné děkovné dopisy od organizací, kde jsme pomohli. Naši zaměstnanci jsou pracovití, slušní a práce pro jiné si opravdu váží.

Co společenská odpovědnost firmy? Jak jsou tyto aktivity pro vás důležité?

Být odpovědný vůči okolní společnosti a podělit se s ní o naše úspěchy je pro nás velmi důležité. Corporate social responsibility, neboli společenská odpovědnost firmy, je přirozenou součástí naší firemní kultury, a to celosvětově. Společensky odpovědný projekt je i náš projekt dobrovolnictví, který jsem již zmínila. Dále tradičně podporujeme výuku poskytování první pomoci. Každý rok organizuji letní „Den první pomoci“ ve spolupráci s Českým červeným křížem. Každý, pro přijde, si může zdarma vyzkoušet jak poskytnout první pomoc a zachránit tak život. Nabízíme i možnost nacvičit si, jak poskytnout masáž srdce batoleti, a to na speciální figuríně dítěte. To velmi vítají nejen rodiče, ale například i pediatři. Den první pomoci se koná vždy v létě na koupališti nebo v aquaparku a všichni dostanou hezké a užitečné dárky. Děti mají často svou první příležitost vyzkoušet si oživování anebo záchranu tonoucího. No a starší ročníky obvykle s povzdechem vzpomínají na své mládí a povinné branné dny a litují toho, že dnes je již jen málo příležitostí vyzkoušet si poskytnutí první pomoci. A jsou velmi překvapení, že se již nevyžaduje dýchání z úst do úst.

Zmínila jste firemní kulturu. Co si pod tím máme představit?

Jedná se o propracovaný systém zásad, které by měly všechny naše zaměstnance formovat, inspirovat a také zavazovat. Naše firemní kultura je o etickém jednání, o samoregulaci, o správném rozhodování. Každá velká celosvětová společnost má svou firemní kulturu, my tu svou nazýváme OWN IT! Jedná se o zkratku počátečním písmen pěti zásad, která vyjadřují, na čem nám záleží. Vědět vše o prostředí, ve kterém se pohybujeme. Být lepší než konkurence. Nedat šanci nevhodnému chování, ale zaměřit se na slušnost a respekt ve vzájemném jednání. Důvěřovat si navzájem a umět spolupracovat.

To zní dobře. Jak to ale probíhá v praxi? To máte nějaký manuál na firemní kulturu?

To ne. Firemní kultura je moderní a živoucí organismus. Musí být flexibilní a umět reagovat na vývoj ve firmě i ve společnosti okolo nás. Takže písemně jsou zaznamenané jen ty nejdůležitější principy. Máme i malé připomínky na stole v mítinkové místnosti. Tak si můžeme připomenout, že máme při schůzkách mluvit na rovinu a nebát se říct svůj názor, i když je odlišný od názoru kolegů. Názor většiny nemusí znamenat správný názor a pluralita názorů je u nás nejen vítána, ale jak vidíte, je přímo vyžadována. No a jednou za rok organizujeme pro kolegy speciální OWN IT! den, tedy zvláštní den pro zaměstnance, kdy si připomínají zásady naší firemní kultury, hrají hry anebo relaxují třeba na masáži nebo malováním. Díky těmto dnům věnovaným naší kultuře není třeba její principy nějak zvlášť řešit v průběhu roku, prostě jsme si je všichni osvojili hezky přirozeně. Je to určitě nejlepší způsob a mohu ho jen doporučit.

Pracujete pro velkou mezinárodní společnost, která zaměstnává více než 92 tisíc lidí na celém světě. Sama máte zkušenosti s prací v mezinárodním prostředí. Jaká jsou specifika českého a mezinárodního pracovního prostředí?

Těch rozdílů v rámci práce pro mezinárodní korporaci jako je Pfizer zase tak moc není. My máme mezinárodní prostředí každý den i v Praze. Můj šéf je Američan, náš finanční ředitel je Ital a např. ředitelka oddělení pro vakcíny je Maďarka. Všichni spolu komunikujeme anglicky. Navíc mám každý den telekonferenci s nějakými kolegy ze zahraničí. Velké rozdíly jsem ale cítila, když jsem pracovala pro státní správu v Bruselu. Bylo znát, že se tady v Česku bereme moc vážně, soustřeďujeme se na chyby a negativa spíše než na úspěchy. Kolegové z jiných zemí měli větší respekt ke svým spolupracovníkům, lidi si více naslouchali. Obecně je velkým specifikem práce v mezinárodním prostředí multikulturalismus. Je dobré znát něco o kultuře a historii národů, se kterými spolupracujete. Tím se jim dokážete přiblížit a lépe je pochopit. Bavilo mě např. jak jsou Britové pravým opakem naší přímočarosti. Dokážou říci i negativní věci s grácií a tak, že vás to nejenže neurazí, ale ještě jim dáte za pravdu. Myslím, že je to věcí edukace a výchovy v rodině a ve škole. No a určitě je také zajímavé pracovat v prostředí, kde musíte neustále používat cizí jazyk, konkrétně v Bruselu to je angličtina a francouzština. Vytříbíte si slovník a naučíte se používat šikovné fráze, které vám usnadní rychlé reakce v určitých situacích, získáte sebedůvěru ve vyjadřování. A to se cení.

Vaše práce je jistě časově náročná. Jak se vám daří skloubit práci manažerky a rodinný život?

Moc jednoduché to samozřejmě není. Mám pětiletého syna a musím mít chůvy, které mi moc pomáhají. I když jsem dlouho odolávala tomu, najít si pomoc i v domácnosti, musela jsem nedávno oslovit jednu šikovnou paní, která mi občas pomůže s úklidem domu anebo s žehlením. Snažím se stíhat, co se dá, ale „život podle kalendáře“, jak já tomu říkám, vás naučí přestat si myslet, že musíte být ve všem perfektní a vše stihnout sama. Moc mi pomáhá možnost vzít si homeoffice, kterou pravidelně využívám jednou týdně a občas i dva dny v týdnu. Tím ušetřím minimálně dvě hodiny, které jinak strávím na cestě do práce a mohu je věnovat třeba úklidu nebo vaření. Vařím mimochodem moc ráda, jen toho času kdyby bylo více. No a víkendy ty jsou zejména o zážitcích. Vždy si najdu čas zajít se synem do kina nebo do divadla na novou pohádku, teď v zimě bruslíme a lyžujeme a v létě zase jezdíme na kole. O víkendech vypínám práci a věnuji se rodině. Kdysi jsem to neuměla, dnes už chápu, že je to velmi důležité.