Rozhovor s Pavlem Sedláčkem, generálním ředitelem inovativní farmaceutické společnosti Pfizer.

Vaše společnost působí v ČR již více než 25 let. Dokážete si představit, jak bude vypadat farmaceutický byznys za dalších 25 let?

Během dvaceti pěti let na českém trhu jsme dosáhli mnoha úspěchů a získali jsme také velké zkušenosti.  Dnes samozřejmě hledíme zejména do budoucnosti a další možný vývoj farmaceutického trhu a celého českého zdravotnictví se snažíme předpovědět. Je těžké odhadnout, kde přesně budeme za 25 let, ale jsem si jistý, že hrát prim bude personalizovaná léčba šitá pacientovi na míru, a to třeba i na základě jeho genové výbavy. Léky, které dnes teprve začínají, jako např. genové terapie, se stanou součástí léčby mnoha onemocnění, stejně jako např. onkologické vakcíny, díky nimž bude možné předcházet některým onkologickým onemocněním. Biologické léky v té době doufám budou běžnou součástí léčebného portfolia a budou široce používány a hrazeny.   Nesmím zapomenout ani na předpokládaný progres v oblasti vývoje léků na vzácná onemocnění, který již dnes uhání vpřed mílovými kroky. Postupně budeme léčit mnohá dosud neléčitelná onemocnění. Společnost Pfizer má v současné době natolik silný a široký výzkum a vývoj nových léčiv, že se na těchto trendech bude rozhodně výrazně podílet.

Než jste se stal generálním ředitelem společnosti Pfizer, vedl jste marketingový tým pro inovativní léky. Co obnáší vést marketingový tým ve farmaceutické společnosti?

Předně musíme perfektně znát naše léky. Musíme vědět, v čem je lék unikátní, přínosný pro pacienty, a kde má na trhu své místo. Výrazným specifikem marketingové práce s léky na předpis je to, že reklamu nelze cílit na širokou veřejnost. To znamená, že nemůžeme oslovovat přímo pacienty. Jádrem naší práce je tedy vyváženě informovat lékaře o produktu, o jeho benefitech i potencionálních rizicích. Je to skvělá práce, která je velmi důležitá a která mě i po těch letech stále baví, protože na jejím konci můžu vidět vyléčeného pacienta. Jsem rád, že v rámci naší práce dáváme potřeby pacienta vždy na první místo.

Jak složité je vyvinout nový lék? Přiblížíte nám tento proces?

Je potřeba na úvod říct, že celý proces výzkumu a vývoje léků není lehký, je vlastně velmi dlouhý a také drahý. Od zahájení klinických testů slibné molekuly může uplynout až 15 let a průměrné náklady na uvedení léčivého přípravku na trh jsou více než 800 milionů dolarů. Naši vědci testují miliony chemických či biologických látek. Statistiky nám neúprosně říkají, že z 10 000 molekul vznikne jeden lék. V současnosti máme v našem vývoji rovných sto molekul. Tradičně máme silné zastoupení v onkologii. Vyvíjíme léky na rakovinu prsu, plic, žaludku, prostaty a další. Dále  máme v pokročilých stádiích vývoje slibné molekuly v dermatologii, a to na tak závažná autoimunitní onemocnění jako je  pokročilý atopický ekzém, alopecie (vypadávání vlasů) či vitiligo (nedostatek pigmentu v kůži. A významné místo mají v našem výzkumu samozřejmě také vakcíny, a to i ty onkologické, které dokážou předcházet onkologickému onemocnění.

Jaké inovace by podle vás měly nastat v oblasti zdravotnictví?

České zdravotnictví především potřebuje reformu. Vnější podmínky se mění, populace stárne, lidé se dožívají delšího věku. Česká republika dokonce stárne rychleji, než je průměr EU. Pacienti chtějí být léčeni moderními léky a technologiemi, ale systém financování zdravotnictví na to není nastaven. Cílem všech změn ve zdravotnictví by mělo být zachování udržitelného financování zdravotní péče, a to nepůjde jinak než zvýšením efektivity. V lékové politice již byla tato mise splněna – léky jsou v podstatě jediným efektivním segmentem zdravotnictví, kde je efektivita měřena ještě před vstupem léků na trh. Podobně by se však mělo přistupovat i k dalším segmentům zdravotnictví.

A jak vidíte digitalizaci v oblasti zdravotnictví?

Ve zdravotnictví se tomu říká spíše elektronizace. Cílem ministerstva zdravotnictví, který podporujeme, je dosáhnout propojení dat o léčbě, o pacientovi. Již se o tom hovoří více než 10 let, ale zatím se uskutečnily jen částečné kroky, například zavedení elektronického receptu. Dnes se v parlamentu projednává slibná vlaštovka, a tou je lékový záznam pacienta. Elektronické zdravotnictví ale musí jít samozřejmě mnohem dál. Vzorem by nám měly být státy jako například Lotyšsko či Estonsko. Tyto země jsou vzorem úspěšného převodu státní správy na e-government a v oblasti zdravotnictví již běžně digitálně sdílejí nejen záznamy o podání léku, ale celou zdravotnickou dokumentaci s pomocí tzv. e-karet. Elektronické zdravotnictví je klíčový nástroj pro dosažení vyšší kvality zdravotní péče, přístupu k ní a také k propagaci zdraví. Věřím, že právě zvýšení zdravotní gramotnosti a uvědomění si odpovědnosti za své zdraví bude klíčem k úspěšné reformě zdravotnictví.

Spolupracujete již řadu let s Univerzitou v Pardubicích, co vám tato spolupráce přináší? 

Před pěti lety jsme uzavřeli memorandum o podpoře nadaných studentů s Univerzitou Pardubice, konkrétně s její fakultou chemicko-technologickou V rámci této spolupráce každoročně udělujeme nadějným absolventům Cenu společnosti Pfizer, ke které náleží drobná finanční odměna. Vážíme si studentů, kteří mají chuť věnovat se vědě či výzkumu, protože se jedná o cestu nelehkou. Udělením ocenění je chceme motivovat k další vědecké dráze a kdo ví – třeba někdo z nich má potenciál v budoucnu pracovat i v laboratořích společnosti Pfizer a vyvine nový lék?

Čemu se dále věnujete v oblasti CSR, tedy společenské odpovědnosti firem?

Již sedmým rokem ve firmě pořádáme takzvané dobrovolnické dny. V jejich rámci mohou naši zaměstnanci pomáhat neziskovým organizacím. Tradičně se zaměřujeme na tři oblasti, a to na podporu seniorů, malých dětí a životního prostředí. Pomohli jsme 13 neziskovým organizacím a mnohé z nich navštěvujeme opakovaně. Celkem 173 kolegů a kolegyň odpracovalo dohromady více než 1 200 hodin na místech, kde to bylo třeba Náš dobrovolnický program funguje tak, že den strávený pomoci jiným naše firma dobrovolníkům plně proplácí. Kromě této pomoci organizace, ve kterých jsme pomáhali, dostávají také finance z naší vánoční charity. Například vloni to byla částka přes 120 000 Kč! Máme také projekt s Českým červeným křížem, kdy návštěvníky koupališť při kurzech první pomoci učíme, jak z vody vytáhnout tonoucího a ošetřit ho. Snažíme se prostě pomáhat, kde se dá... A daří se to – i díky našim ochotným zaměstnancům.

Mezi vaše záliby patří klasická auta z šedesátých let a sport, jako například golf a lyžování. Máte na ně dnes ještě dostatek času?

Máte pravdu, času je málo. Ale osobně věřím tomu, že pokud člověk neřeší krizovou situaci v rodině nebo v práci, čas na to, co ho baví a co má rád, si najde. Přestože tedy na koníčky mám mnohem méně času, než bych chtěl, stále se snažím najít si čas pro sebe a svoje tři holky. Kromě golfu si nejvíce oddechnu v zimě na lyžích a teď v létě především projížďkami ve svém kabriu VW Brouk z roku 1973.

Jakému lékařskému oboru jste se původně věnoval?

Do farmaceutické společnosti jsem nastoupil hned po dokončení studia na lékařské fakultě. Na fakultu jsem nastupoval s myšlenkou, že bych mohl být velmi dobrý porodník a gynekolog. Časem jsem se ale rozhodl věnovat práci, která mne naplňuje více. Strategický rozvoj české pobočky mě naplňuje a jako bonus vnímám, že se tím  podílím také na zlepšení přístupu českých pacientů k moderní léčbě. Tvořit zdravější budoucnost mi dává ohromný smysl.
​​​​​​​