Léčba po překonání akutního srdečního infarktu

Akutní srdeční infarkt je způsobený vznikem trombózy (krevní sraženiny) v koronární tepně na místě, kde došlo k prasknutí tukového plátu ve stěně cévy. Organismus i lékaři se snaží tento problém řešit a postupně dochází ve většině případů k „rozpuštění“ krevní sraženiny a obnovení toku krve do postižené části srdce. Tento proces „rozpuštění“ může trvat různě dlouho. Několik desítek minut, pokud pacient dostane rychle účinkující léky, pokud je nedostane, tak také několik dní. Na rychlosti, jakou se krevní sraženina rozpustí, závisí rozsah a závažnost změn v srdečním svalu a také délka a výsledný efekt léčby.

Pokud se po srdečním infarktu obnoví normální přítok krve, poškozená srdeční tkáň se začne hojit. Odumřelé svalové buňky jsou nahrazené vazivovými, které vytvoří na srdci jizvu. Nevýhodou je, že vazivové buňky nejsou schopné se stahovat jako původní srdeční svalové buňky a výkonnost srdce klesá. Velmi důležitá je proto v období po překonání akutního infarktu myokardu nejen optimální medikamentózní léčba , ale také odborně vedený dietní a pohybový režim pacienta (rehabilitace). Samotná rehabilitace trvá několik měsíců a v prvním roce po akutním infarktu myokardu je doplněná i lázeňskou léčbou. Ta má přispět k optimálnímu doléčení pacienta, k vytvoření nových dietních a režimových návyků, k posouzení závažnosti trvalého postižení a doporučení rozsahu možné fyzické zátěže pacienta v budoucnosti. K posouzení stupně budoucí fyzické zátěže slouží echokardiografické vyšetření srdce a zátěžové ergometrické vyšetření. K dispozici jsou různé příručky týkající se životního stylu, rehabilitace a stravování určené pro pacienty po akutním infarktu myokardu.